Skryté vady nemovitosti: proč je rozhodně nezamlčovat

Skryté vady nemovitosti

Vlhkost schovaná za novou výmalbou, zatékající střecha nebo elektroinstalace, která nesplňuje požadavky na bezpečný provoz. Skryté vady nemovitosti mohou po prodeji způsobit vážný spor a prodávajícího stát nemalé peníze. Zamlčení problému přitom není chytrá prodejní strategie. Mnohem bezpečnější je vadu otevřeně popsat, doložit a zohlednit při stanovení ceny.

Co je skrytá vada nemovitosti?

Za skrytou vadu se zpravidla považuje problém, který existoval již v době převzetí nemovitosti, ale kupující jej při běžné prohlídce nemohl rozumně odhalit. Vada se může projevit až po nastěhování, při změně počasí, zahájení rekonstrukce nebo při odborné kontrole.

Může jít například o:

  • porušenou hydroizolaci a dlouhodobou vlhkost,
  • zatékání střechou, které se projeví až při silném dešti,
  • plíseň zakrytou nábytkem, obkladem nebo novou výmalbou,
  • narušenou statiku,
  • poškozené krovy,
  • nevyhovující elektroinstalaci,
  • závady rozvodů vody, odpadu nebo vytápění,
  • netěsnosti a skryté úniky vody,
  • nepovolené stavební úpravy,
  • nesoulad skutečného provedení stavby s dokumentací,
  • jiné technické nebo právní problémy, které nebyly při prodeji zřejmé.

Ne každá závada objevená po koupi je ale automaticky skrytou vadou, za kterou odpovídá prodávající. Rozhodující bývá zejména to, zda problém existoval už v okamžiku převzetí nemovitosti, zda o něm kupující věděl a zda jej mohl při obvyklé pozornosti rozpoznat.

Zjevná a skrytá vada nejsou totéž

Zjevnou vadu může kupující při prohlídce obvykle vidět nebo ji zjistit z předložených dokumentů. Může jít například o popraskanou omítku, chybějící podlahovou krytinu, viditelně poškozené okno nebo stavbu evidovanou v katastru jinak, než kupující očekával.

Skrytá vada naproti tomu není při běžné prohlídce patrná. Kupující například uvidí čerstvě vymalovanou stěnu, ale nemůže vědět, že se pod nátěrem opakovaně vytváří plíseň kvůli dlouhodobému zatékání.

Hranice mezi zjevnou a skrytou vadou nemusí být vždy jednoznačná. V případném sporu proto hrají důležitou roli fotografie, předávací protokol, technické zprávy, komunikace mezi stranami, svědecké výpovědi a znalecké posouzení.

Proč známé vady nezamlčovat?

Prodávající může mít obavu, že přiznáním vady sníží cenu nemovitosti nebo odradí zájemce. Zamlčení však může mít mnohem závažnější následky než otevřený popis problému.

Pokud kupující po převzetí zjistí, že nemovitost má vadu, která existovala již při prodeji, může se podle okolností domáhat například:

  • odstranění vady,
  • přiměřené slevy z kupní ceny,
  • náhrady účelně vynaložených nákladů,
  • a v závažných případech také odstoupení od smlouvy.

Ke kupní ceně se potom mohou přidat náklady na právní zastoupení, znalecké posudky a dlouhý spor. Zamlčená vada navíc výrazně oslabuje důvěryhodnost prodávajícího.

Je-li problém kupujícímu předem jasně popsán a doložen, nejde již o nepříjemné překvapení po koupi. Kupující může stav nemovitosti zohlednit ve svém rozhodování, v plánovaném rozpočtu na opravy i v nabízené ceně.

Jedna věta ve smlouvě prodávajícího automaticky neochrání

Prodávající se někdy domnívají, že odpovědnost za vady vyřeší větou, podle které kupující přebírá nemovitost „jak stojí a leží“, případně ji kupuje „včetně skrytých vad“. Taková obecná formulace však sama o sobě nemusí znamenat, že prodávající za skryté vady neodpovídá.

Doložka „jak stojí a leží“ se vztahuje především na věci přenechané úhrnkem. U konkrétně určeného bytu, domu nebo pozemku proto její uvedení ve smlouvě nepředstavuje univerzální ochranu prodávajícího.

Stejně tak není totéž, když prodávající ve smlouvě jednostranně prohlásí, že za vady neodpovídá, a když se kupující předem, výslovně a písemně vzdá svých práv z vadného plnění. Takové písemné vzdání se práv může mít právní účinky, jeho platnost a rozsah se však posuzují podle přesného znění smlouvy a okolností konkrétního případu.

Obecná věta ve smlouvě rozhodně nepředstavuje bezpečné svolení k tomu, aby prodávající známou vadu zatajil, zakryl nebo kupujícího ujistil, že nemovitost žádný takový problém nemá.

Pokud prodávající o vadě ví, nejbezpečnějším řešením je konkrétně ji popsat, písemně zaznamenat, předat kupujícímu dostupné podklady a odpovídajícím způsobem ji zohlednit ve smlouvě i v kupní ceně. Znění kupní smlouvy by měl vždy zkontrolovat právník.

Co když prodávající o vadě nevěděl?

Odpovědnost za vady není ve všech případech závislá pouze na tom, zda prodávající o problému věděl. Podstatné může být především to, zda vada existovala již při převzetí nemovitosti.

To znamená, že ani věta „já jsem o tom nevěděl“ nemusí prodávajícího automaticky zbavit odpovědnosti. Pokud však kupující tvrdí, že prodávající problém znal a úmyslně jej zakryl, musí být takové tvrzení v případném sporu doloženo.

Proto je důležité uchovávat dokumentaci k opravám, revizím a technickému stavu nemovitosti. Pomoci mohou také fotografie pořízené před prodejem, předávací protokol a písemná komunikace s kupujícím.

Jak dlouho může kupující skrytou vadu uplatnit?

U skryté vady stavby spojené se zemí pevným základem stanoví občanský zákoník nejzazší pětiletou lhůtu od nabytí nemovitosti. Neznamená to však, že kupující může po zjištění problému několik let čekat.

Vadu musí prodávajícímu oznámit bez zbytečného odkladu poté, kdy ji mohl při dostatečné péči zjistit. Pět let tedy nepředstavuje automatickou záruční dobu, ale nejzazší hranici pro oznámení skryté vady stavby.

Kupující by měl vadu zdokumentovat, oznámit ji prodávajícímu písemně a umožnit její prohlídku. Prodávající by naopak neměl oznámení ignorovat ani se pouštět do ukvapených slibů, dokud nebude zřejmé, co problém způsobilo a zda existoval už při předání nemovitosti.

Jak by měl prodávající postupovat před prodejem?

1. Sepište si známé nedostatky

Projděte nemovitost a zaznamenejte problémy, o kterých víte. Nejen velké závady, ale také opakované zatékání, výpadky elektřiny, poruchy vytápění nebo opravy, které se dlouhodobě odkládají.

2. Připravte dostupné podklady

Shromážděte projektovou dokumentaci, revizní zprávy, faktury za opravy, záruční listy, pojistné události a další dokumenty související s technickým stavem.

3. Nechte závažný problém posoudit odborníkem

Ne každá prasklina znamená narušenou statiku a ne každá vlhká skvrna rozsáhlou poruchu izolace. Domněnky mohou kupujícího zbytečně vyděsit, zatímco odborné vyjádření pomůže skutečný rozsah problému pojmenovat.

4. Nesnažte se vadu pouze zakrýt

Nová výmalba, obklad nebo kus nábytku mohou problém na chvíli schovat, ale neodstraní jeho příčinu. Pokud se později prokáže, že byla vada před prodejem cíleně maskována, bude postavení prodávajícího výrazně horší.

5. Uveďte podstatné informace písemně

Ústní upozornění se později obtížně dokazuje. Známé vady a předané dokumenty je proto vhodné uvést v kupní smlouvě, její příloze nebo v předávacím protokolu.

6. Promítněte stav nemovitosti do ceny

Vada nemusí prodej znemožnit. Kupující ale musí vědět, jaké opravy ho čekají, a cena by měla skutečnému stavu odpovídat.

Transparentnost neznamená nemovitost znehodnotit

Otevřený popis neznamená, že musí být inzerát seznamem katastrof. Každou nemovitost je potřeba představit vyváženě – ukázat její přednosti, ale současně nezamlčet skutečnosti, které mohou ovlivnit rozhodování kupujícího.

Dům před rekonstrukcí může mít krásný pozemek, výbornou polohu nebo zajímavý potenciál. Starší byt může nabídnout dobrou dispozici a nízké provozní náklady. Technický problém lze popsat věcně, vysvětlit jeho rozsah a případně doložit odhad nákladů na opravu.

Seriózního kupujícího často neodradí samotná vada. Mnohem více ho odradí pocit, že před ním prodávající něco skrývá.

Jak může pomoci realitní makléř?

Realitní makléř nenahrazuje stavebního technika, ale měl by pomoci známé skutečnosti správně zachytit a zajistit, aby se důležité informace neztratily mezi prohlídkou, rezervací a podpisem kupní smlouvy.

Může doporučit odbornou kontrolu, připravit podklady, upravit prezentaci tak, aby byla pravdivá, a dohlédnout na předání informací právníkovi připravujícímu smlouvu.

Dobrý prodej není ten, při kterém se podaří problém co nejdéle skrývat. Dobrý prodej je takový, po němž obě strany vědí, co bylo předmětem koupě, a nemají důvod se později potkat u soudu.

Chystáte se prodávat nemovitost a nejste si jistí jejím stavem?

Pomohu vám připravit nemovitost k prodeji, pojmenovat její silné stránky a současně nezamlčet skutečnosti, které by mohly způsobit pozdější spor.

Zanechte mi kontakt nebo využijte formulář v části Ocenění nemovitosti zdarma. Společně projdeme stav nemovitosti, dostupné podklady, doporučený způsob prezentace i vhodnou prodejní strategii.

Článek obsahuje obecné informace a nenahrazuje individuální právní ani technické poradenství. Článek připravila Ing. Romana Hánková.

Přejít nahoru